Rubriky
Operační systémy

Správa uživatelů

Pokud s Raspberry Pi pracuje více lidí, může se hodit mít pro každého vlastní účet s vlastním domovským adresářem. Je to přehlednější a uživatelé si omylem nemažou soubory. Navíc může s Raspberry Pi pracovat více uživatelů najednou. Třeba pomocí vzdáleného přístupu.

Přidání nového uživatele

Napřed se přihlásíme jako výchozí uživatel pi pomocí hesla raspberry a protože při vytváření nového uživatele mu rovnou zadáme do jakých uživatelských skupin má patřit, tak si vypíšeme v jakých skupinách je zařazen uživatel pi.

$ groups pi

Teď vytvoříme nového uživatele. Parametrem -m určíme aby se mu vytvořil jeho domovský adresář v adresáři home. Za parametr -G pak vypíšeme všechny skupiny ve kterých je uživatel pi, kromě skupin pi a sudo. Úplně na konci je pak jméno nového uživatele v tomto případě pepik.

$ sudo useradd -m -G adm,dialout,cdrom,audio,video,plugdev,games,users,netdev,input,spi,gpio pepik

Novému uživateli ještě musíme zadat heslo a pak už se můžeme přihlásit jeho uživatelským jménem.

$ sudo passwd pepik

Přidání práv roota uživateli

Aby jsme mohli uživateli přidat práva roota musíme se přihlásit jako uživatel pi. Práva roota umožní uživateli používat příkazy se sudo na začátku. Takže například instalovat programy.

Uživatele musíme dodatečně přidat do skupiny sudo.

$ sudo usermod -a -G sudo pepik

Ještě je vhodné upravit nastavení v souboru /etc/sudoers.tmp aby uživatel nemusel při každém použítí sudo zadávat znovu své heslo.

$ sudo visudo

Na konec souboru dopíšeme následující řádku. Stejná řádka už je tam napsaná pro uživatele pi. Soubor pak uložíme zkratkou Ctrl+O a zavřeme zkratkou Ctrl+X.

pepik ALL=(ALL) NOPASSWD: ALL

Nový uživatel pepik teď bude mít stejná práva jako uživatel pi.

Smazání uživatele

Uživatele můžeme smazat jednoduše i s jeho domovským adresářem. Smazání adresáře způsobí parametr -r.

$ sudo userdel -r pepik
Rubriky
Operační systémy

Připojení disku

Použitý systém: Raspbian 2014-09-09

Ať už se jedná o flash disk nebo externí pevný disk s USB. Všechny tyto zařízení se k Raspberry Pi připojují stejně.

Grafické rozhraní

V grafickém rozhraní stačí připojit disk do USB a vyskočí klasická hláška o vložení odpojitelného média, které si můžeme rovnou otevřít ve správci souborů.

připojení disku
připojení disku

Textové rozhraní

Pokud používáte pouze textové rozhraní postupujeme následovně.

  1. Připojíme disk do USB.
  2. Vypíšeme si seznam připojených disků a najdeme řádek s naším diskem. V tomto případě je to sda1.$ sudo fdisk -l
    připojení disku
  3. Vytvoříme složku do které budeme disk připojovat. Ta nám zůstane i do budoucna a můžeme jí používat stále dokola.$ sudo mkdir /media/disk
  4. Připojíme disk do připravené složky.$ sudo mount /dev/sda1 /media/disk/V některých případech se může stát, že do příkazu bude potřeba zadat souborový systém disku.$ sudo mount -t vfat /dev/sda1 /media/disk/Varianty souborových systému jsou například.
    • ntfs-3g – NTFS – Je nutné doinstalovat příkazem $ sudo apt-get install ntfs-3g
    • vfat – FAT32
    • ext4 – Ext4
  5. Pokud budeme chtít disk odpojit, tak použijeme.$ sudo umount /media/disk
Rubriky
Operační systémy

Základní příkazy

Protože Raspbian i většina dalších operačních systémů pro Raspberry Pi vychází z různých distribucí Linuxu, je dobré znát pár základních příkazů. Při vytváření seznamu jsem vycházel z toho jaké příkazy běžně používám.

Manuál a nápověda

  • $ man příkaz – Vypíše manuál k příkazu.
  • $ příkaz --help – Vypíše nápovědu k příkazu, který obsahuje seznam volitelných parametrů.

Práce s adresáři a soubory

  • $ cd – Přechod do domovské adresáře.
  • $ cd adresář – Přechod do adresáře.
  • $ cd .. – Přechod do nadřazeného adresáře.
  • $ pwd – Vypíše cestu k adresáři ve kterém se právě nacházíte.
  • $ mkdir adresář – Vytvoří adresář.
  • $ rmdir adresář – Smaže prázdný adresář.
  • $ ls – Vypíše obsah adresáře.
  • $ rm soubor – Smaže soubor.
  • $ rm -r adresář – Smaže adresář a všechen jeho obsah.
  • $ cp odkud kam – Vytvoří kopii souboru.
  • $ mv odkud kam – Přesune soubor. Pokud je umístění stejné, dojde k přejmenování.
  • $ unzip soubor.zip – Rozbalení zazipovaného souboru.
  • $ tar -zxvf soubor.tar.gz – Rozbalení souboru s uvedenýma koncovkami.
  • $ wget url-adresa – Stažení souboru z internetu.
  • $ sudo fdisk -l – Informace o připojených discích.

Informační příkazy a výpisy

  • $ vmstat 1 5 – Využití systémových prostředků. První číslo udává rychlost opakování výpisu. Druhé číslo počet opakování.
  • $ vcgencmd get_config int – Vypíše konfiguraci systému.
  • $ vcgencmd measure_temp – Ukáže teplotu.
  • $ df -h – Vypíše velikost a obsazení diskových jednotek.
  • $ lsusb – Vypíše seznam zařízení připojených do USB.
  • $ ifconfig – Výpis nstavení síťových rozhraní.
  • $ history – Vypíše historii zadávaných příkazů.
  • $ uname -a – Informace o verzi systému.
  • $ vypisující-příkaz | less – Použití například s příkazem $ history. Výpis bude stránkovaný aby nám nic neuteklo.

Spouštění a vypínání

  • $ startx – Zapnutí grafického prostředí z textového režimu.
  • $ sudo reboot – Restart systému.
  • $ sudo shutdown -h now – Vypnutí systému.
  • $ java -jar soubor – Spuštění souborů v Javě.

Správa procesů

  • $ ps – Výpis procesů.
  • $ ps axu – Výpis procesů. a – všechny procesy, x – rozšířený výpis, u – všech uživatelů
  • $ top – Podrobnější, průběžně aktualizovaný výpis. Vypíná se klávesou Q nebo kombinací Ctrl+C.
  • $ kill PID – Ukončí požadovaný proces. PID procesu zjistíme ve výpisu procesů.
  • $ kill -9 PID – Tvrdší způsob ukončení procesu, když samotné kill nezabírá.

Instalace a správa balíčků/programů

  • $ sudo apt-get update – Aktualizuje seznam balíčků ze zdrojů. Neboli zkontroluje aktualizace.
  • $ sudo apt-get upgrade – Aktualizuje všechny nainstalované balíčky/programy.
  • $ sudo apt-get install název – Nainstaluje balíček/program.
  • $ sudo apt-get remove název – Odstraní balíček/program.
  • $ apt-cache search vzor – Vyhledávání v seznamu balíčků.
  • $ sudo dpkg -i soubor.deb – Instalace .deb balíčků. Například stažených z internetu.
Rubriky
Operační systémy

Raspbian

Použitý systém: Raspbian 2014-24-12

Napřed si připravíme SD kartu podle kapitoly Příprava SD karty. Pak stačí kartu zasunout do Raspberry Pi a připojit napájení. Hned po nastartování se nám otevře konfigurace. Ta se dá později znova otevřít příkazem $ sudo raspi-config a změnit. Pro pohyb v konfiguračním programu se používají šipky. Pro zaškrtávání možností slouží mezerník a tabulátorem se přeskakuje mezi nabídkami. Co všechno si tedy můžeme v konfiguraci nastavit.

  1. Expand Filesystem – Po nakopírování na SD kartu využívá Raspbian pouze malou část celkové kapacity, necelé 3 GB. Touto volbou bude využívat celou kapacitu karty.
  2. Change User Password – Změna hesla k účtu. Výchozí jméno je „pi“ a heslo „raspberry“. Doporučuje se změna hesla hned při prvním spuštění.
  3. Enable Boot to Desktop/Scratch – Nastavení jestli se má Raspbian spouštět v grafickém režimu, textovém režimu nebo jestli se má spustit v režimu aplikace Scratch.
  4. Internationalisation Options – Zde se skrývají tři volby.
    • Change Locale – Nastavení jazyka. Je vhodné ponechat angličtinu a přidat češtinu „cs_CZ.UTF-8 UTF-8”, kterou pak stačí nastavit jako výchozí. V případě že nebude někde dostupný překlad použije se angličtina.
    • Change Timezone – Volba časového pásma. U nás volba Evropa a pak Praha.
    • Change Keyboard Layout – Rozložení klávesnice. Typ klávesnice nechávám na vybraný variantě „Generic 105-key (Intl) PC“. Rozložení jsem pak zvolil „Czech – Czech (with <\|> key)“, které má klávesu Z nahoře. Pak už stačí projít nastavení některých speciálních kláves a je to.
  5. Enable Camera – Povolení originální Raspberry Pi kamery. Pokud jí máte.
  6. Add to Rastrack – Přidání vašeho Raspberry na mapu.
  7. Overclock – Možnost zvýšení výkonu. Já běžně používám variantu s frekvencí procesoru 900 MHz.
  8. Advanced Options – Několik dalších nastavení.
    • Overscan – Nastavení černých okrajů obrazovky.
    • Hostname – Jméno Raspberry Pi v síti. Výchozí je „raspberrypi“.
    • Memory Split – Nastavení kolik paměti se má využívat pro GPU.
    • SSH – Vypnutí a zapnutí vzdáleného přístupu.
    • SPI – Nastavení pro PiFace.
    • I2C – Vypnutí a zapnutí automatického načtení I2C modulu.
    • Serial – Vypnutí a zapnutí zpráv přes sériové spojení.
    • Audio – Volba který zvukový výstup se má používat.
    • Update – Aktualizace tohoto konfiguračního programu.
  9. About raspi-config – Pár informací o tomto konfiguračním programu.

Některá další nastavení se dají později upravit pomocí souboru config.txt, který se dá otevřít pro editaci příkazem $ sudo nano /boot/config.txt. Určitě se o některých nastaveních v tomto souboru zmíním v dalších kapitolách. Po dokončení nastavení pomocí raspi-config vybereme možnost Finish a pokud jsme zvolili spouštění v grafickém režimu, naběhne nám plocha kterou můžete vidět na obrázku.

nová plocha Raspbianu
nová plocha Raspbianu

U starších verzí Raspbianu vypadala plocha jinak a musím říct, že nová verze s panelem nahoře se mi moc líbí.

stará plocha Raspbianu
stará plocha Raspbianu