Rubriky
Operační systémy

Coder

Tento projekt postavený na Raspbianu je zaměřený na výuku webových technologií HTML, CSS a JavaScriptu. Coder je něco jako JSFIDDLE a podobné online aplikace. Navíc ale přináší možnost používání obrázků a zvuků a hlavně Node.js, tedy JavaSript na serveru, který v tomto případě představuje Raspberry Pi.

Instalace

Coder se instaluje stejně jako jiné operační systémy. Na stránce projektu si stáhneme obraz a pokračujeme podle návodu v kapitole Příprava SD karty.

Dál je potřeba mít Raspberry Pi zapojené do sítě aby jsme k němu mohli přistupovat z počítače. Nastavení sítě najdete v kapitolách Wi-Fi a Ethernet. V případě, že používáte Windows budete si muset nainstalovat program Bonjour Print Services for Windows.

Pak už stačí otevřít prohlížeč a zadat adresu http://coder.local/. Prohlížeč Vás bude varovat před certifikátem, ale můžete klidně pokračovat.

Coder chyba SSL
Coder chyba SSL

Zobrazí se vám stránka, kde budete muset napřed zadat dvakrát nové heslo. Potom už se dostanete na přihlašovací stránku, kde se můžete přihlásit heslem, které jste si právě vytvořili.

Coder přihlášení
Coder přihlášení

Popis prostředí

Po přihlášení se otevře hlavní stránka se seznamem vytvořených projektů. Po instalaci už jsou připravené tři projekty a jeden z nich je hra Space Rocks!.

Coder
Coder

Kliknutím na tlačítko v pravém horním rohu. Na kterém je lomítko mezi špičatými závorkami se dostaneme do úpravy kódu projektu.

Coder Space Rocks!
Coder Space Rocks!

Upravovat můžeme HTML, CSS, JavaScript a Node.js. Dalšími třemi ikonami se dají nahrávat obrázky a zvuky nebo lze zobrazit výsledek vedle kódu.

interfaces
interfaces

Import projektů

Pro lepší sdílení projektů je možné projekty ukládat do zip souborů a tyto soubory pak nahrát. Na stránkách s projekty je možné si několik již hotových výtvorů stáhnout. Při vytváření nového projektu pak stačí kliknout na ikonu se šipkou a vybrat stažený projekt.

Coder nový projekt
Coder nový projekt

Pokud vám při vkládání staženého projektu vyskočí tato chyba, je třeba udělat malou úpravu v jednom souboru Coderu.

Coder chyba importu
Coder chyba importu
  1. Otevřeme si soubor index.js.$ nano /home/coder/coder-dist/coder-base/static/apps/coder/js/index.js
  2. Pouřijeme zkratku Ctrl+W pro vyhledání slova zip v souboru.
  3. Zakomentujeme tyto řádky tím, že před ně napíšeme dvě lomítka.//if (!importfile.type.match('application/zip')) { // alert('This doesn\'t appear to be a Coder project zip file'); // return false; //}
  4. Uložíme soubor zkratkou Ctrl+O a zavřeme zkratkou Ctrl+X.
    Coder oprava chyby importu
Rubriky
Operační systémy

PiMAME a RetroPie

Oba systémy jsou si velmi podobné. Základem je Raspbian do kterého je doinstalovaná řada emulátorů nejrůznějších herních konzolí. Těžko říct který z těchto dvou systémů je lepší. Mě ale víc vyhovuje PiMAME.

Instalace probíhá klasicky nahráním systému na kartu. Popis je v kapitole Příprava SD karty.

PiMAME

Stránky projektu: pimame.org

Stažení obrazu: sourceforge.net/projects/pimame/files/

Seznam emulátorů: Na hlavní stránce projektu.

Po spuštění naběhne jednoduché grafické menu, kde je možné vybrat si určitou herní konzoli. Pak si stačí vybrat hru ze seznamu. Hry je ovšem napřed potřeba někde si opatřit a nahrát do příslušného adresáře. K tomu je dobré dostat se do grafického prostředí Raspbianu. Stiskneme Esc. Tím se dostaneme do příkazové řádky. Zadáme $ startx. Nejspíš nás to vrátí do prostředí PiMAME, ale stačí znova stisknout Esc a už se dostaneme do Raspbianu. Důležitých je několik adresářů.

Soubory s hrami se nahrávají do příslušných adresářů, které se nacházejí v adresáři.

/home/pi/pimame/roms

Abyste mohli hrát hry pro Game Boy Advance je potřeba si vygooglit a stáhnout bios soubor. Obvykle má název gba_bios.bin a je třeba umístit ho do adresáře.

/home/pi/pimame/emulators/gpsp

Stejně tak pro hraní her na PlayStation je potřeba také bios soubor. Ten se obvykle jmenuje SCPH1001.BIN. Číslo se může lišit. Bios je třeba umístit do adresáře.

/home/pi/pimame/pimame-menu/bios

RetroPie

Stránky projektu: blog.petrockblock.com

Stažení obrazu: blog.petrockblock.com/retropie/retropie-downloads/

Seznam emulátorů: github.com/petrockblog/RetroPie-Setup/wiki/Supported-Systems-Emulators

Po spuštění se jako první zapne průvodce nastavení kláves. Po něm už naběhne grafické menu. Už po instalaci by měli být dostupné tři hry. CaveStory, Doom a Duke Nukem 3D. Do příkazové řádky se dá dostat kombinací Alt+F4 a pak opět stačí zadat $ startx pro spuštění rozhraní Raspbianu.

Soubory s hrami se nahrávají do příslušných adresářů, které se nacházejí v adresáři.

/home/pi/RetroPie/roms

Stejně jako u PiMAME je pro Game Boy Advance potřeba bios soubor, který patří do adresáře.

/home/pi/RetroPie/emulators/gpsp

Hry

Stránek s hrami (romkami) je na internetu velké množství a všechny obsahují spoustu her, takže stačí hledat. Jedna z takových stránek je například CoolROM.

Rubriky
Operační systémy

Arch Linux

Arch Linux je nezávislá linuxová distribuce. Vhodnější spíš pro pokročilejší uživatele. Po instalaci se nespustí žádný průvodce nastavením a k dispozici je jenom textové rozhraní. Takže si každý může všechno udělat podle sebe. To ale může být někdy složitější. Na rozdíl od systému Pidora mi Arch Linux připadá mnohem víc podobný Raspbianu. Rozdílů jsem zaznamenal jenom pár. Například při instalaci programů, protože Arch Linux používá vlastní balíčkovací systém Pacman. Programy se ale dají nainstalovat převážně stejné jako v Raspbianu. Třeba i OMXPlayer.

Instalace a nastavení

Instalovat můžeme buď pomocí NOOBS nebo ze samostatného souboru stejně jako ostatní systémy, tak jak je to popsáno v kapitole Příprava SD karty. Výchozí uživatel po prvním spuštění je root a heslo pro přihlášení je také root. Pro některá z následujících nastavení a instalace programů bude zapotřebí mít Raspberry Pi připojené k internetu.

  1. Změna heslaHned po prvním přihlášení je vhodné změnit si heslo na nějaké vlastní.$ passwd root
  2. SSHSSH je povolené hned po spuštění a přidělená IP adresa se dá zjistit příkazem ifconfig.
  3. Nastavení časuStačí smazat výchozí nastavení časové zóny pro Londýn a vytvořit nové nastavení s časovou zónou Prahy.$ rm /etc/localtime $ ln -s /usr/share/zoneinfo/Europe/Prague /etc/localtime
  4. Nastavení češtinyPožadovaný jazyk zapneme úpravou souboru /etc/locale.gen.$ nano /etc/locale.genV tomto souboru je potřeba odkomentovat (smazat mřížku na začátku řádky) u řádky s češtinou cs_CZ.UTF-8 UTF-8. Soubor pak uložíme zkratkou Ctrl+O a zavřeme zkratkou Ctrl+X. Když máme odkomentováno necháme vygenerovat soubory s češtinou.$ locale-gen Nakonec vytvoříme konfigurační soubor /etc/locale.conf.$ nano /etc/locale.confDo tohoto souboru napíšeme následující dvě řádky. Soubor pak uložíme zkratkou Ctrl+O a zavřeme zkratkou Ctrl+X.LANG=cs_CZ.UTF-8 LC_COLLATE=C
  5. Nastavení klávesniceVytvoříme konfigurační soubor /etc/vconsole.conf.$ nano /etc/vconsole.confDo souboru pak napíšeme následující text, který zapne českou klávesnici s písmenem Z nahoře.KEYMAP=cz-qwertz
  6. Kontrola nastaveníNastavení češtiny a časové zóny se dají zkontrolovat příkazem.$ localectl statusTento příkaz by měl vypsat něco takového.System Locale: LANG=cs_CZ.UTF-8 LC_COLLATE=C VC Keymap: cz-qwertz X11 Layout: n/a
  7. Jméno počítačeJméno počítače můžeme změnit v souboru /etc/hostname. Výchozí jméno je alarmpi, které jsem si změnil na raspberrypi.$ nano /etc/hostname
  8. PřetaktováníPřetaktování a nastavení dalších parametrů Raspberry Pi se stejně jako u jiných systému provádí v souboru /boot/config.txt. V souboru už jsou připraveny zakomentované varianty nastavení pro zvýšení výkonu. Podrobný popis všech nastavení v tomto souboru najdete na Raspberry Pi Wiki v sekci RPiconfig.
  9. AktualizaceAktualizace systému.$ pacman -Syu
  10. RestartAby se projevily všechny změny nastavení je potřeba provést restart systému.$ reboot

Přidání uživatele

  1. Instalace sudoAby mohl nový uživatel používat práva roota je třeba doinstalovat sudo.$ pacman -S sudoPo instalaci je třeba otevřít soubor s nastavením visudo.$ EDITOR=nano visudoV tomto souboru stačí najít následující řádek, který je skoro na konci a odkomentovat ho. Soubor pak uložíme zkratkou Ctrl+O a zavřeme zkratkou Ctrl+X.%sudo ALL=(ALL) NOPASSWD: ALLNakonec ještě vytvořím novou skupinu sudo.$ groupadd sudo
  2. Nový uživatel „pi“Teď můžeme jediným příkazem vytvořit nového uživatele. Jméno uživatele je na konci příkazu. V tomto případě jde o uživatele pi.$ useradd -m -g users -s /bin/bash -G audio,games,lp,optical,power,scanner,storage,video,sudo piKdyž máme uživatele vytvořeného, tak mu ještě nastavíme heslo.$ passwd pi

Grafické prostředí

V této části už pracuji jako nový uživatel pi. Pokud stále pracujete jako uživatel root, tak pište příkazy bez sudo na začátku.

  1. Xork a ovladačeNapřed nainstalujeme součásti pro Xork a grafický ovladač.$ sudo pacman -S xorg-server xorg-xinit xorg-utils xorg-server-utils $ sudo pacman -S xf86-video-fbdev
  2. LXDEJako grafické prostředí jsem vybral LXDE.$ sudo pacman -S lxdeKdyž máme LXDE nainstalované, tak si v domácím adresáři vytvoříme soubor .xinitrc.$ nano ~/.xinitrcDo tohoto souboru vložíme následující text. Soubor pak uložíme zkratkou Ctrl+O a zavřeme zkratkou Ctrl+X.exec startlxde
  3. Rozložení klávesnicePro grafické prostředí je třeba znovu nastavit rozložení klávesnice v souboru /etc/X11/xorg.conf.d/10-keyboard.conf.$ sudo nano /etc/X11/xorg.conf.d/10-keyboard.confDo souboru je třeba vložit následující blok textu.Section "InputClass" Identifier "system-keyboard" MatchIsKeyboard "on" Option "XkbLayout" "cz" Option "XkbModel" "pc105" Option "XkbVariant" "bksl" Option "XkbOptions" "grp:alt_shift_toggle" EndSection
  4. SpuštěníNakonec si můžeme spustit grafické prostředí.$ startx
Arch Linux
Arch Linux
Rubriky
Operační systémy

Pidora

Zatímco Raspbian je postavený na linuxové distribuci Debian, tak Pidora je operační systém pro Raspberry Pi vycházející ze systému Fedora a místo grafického prostředí LXDE v Raspbianu je zde použito XFCE.

Pidoru si můžete nainstalovat buď pomocí NOOBS nebo ze samostatného souboru stejně jako jakýkoliv jiný systém podle postupu v kapitole Příprava SD karty. Po spuštění naběhne průvodce základním nastavením. Během toho je vhodné mít Raspberry Pi připojené k internetu pomocí kabelu. Stejně jako u Raspbianu je možné zvolit jestli se má systém spouštět do textového nebo grafického režimu. Nenajdete zde ale žádné speciální nastavení pro Raspberry Pi jako je třeba přetaktování. To lze nastavit až po spuštění systému a to úpravou textového souboru /boot/confit.txt.

Pidora
Pidora

Pidora po prvním spuštění neobsahuje moc programů, ale můžete si další doinstalovat pomocí příkazů. Příkazy jsou odlišné než jaké se používají v Raspbianu. Příkazy pro správu softwaru najdete na Pidora wiki. Celkově programů pro Pidoru není mnoho a jedná se spíš o základní programy. Nejsou zde žádné, které by byli určeny speciálně pro Raspberry Pi.

Osobně tedy dávám přednost Raspbianu, který toho může nabídnout mnohem víc než Pidora.

Rubriky
Operační systémy

RISC OS

RISC OS je operační systém vytvořený speciálně pro procesory typu ARM. Oproti ostatním systémům pro Raspberry Pi nevychází z žádné Linuxové distribuce. Jeho výhodou je rychlost a malá velikost. Nemá ale moc velkou nabídku programů. Nainstalovat si ho můžete buď pomocí NOOBS nebo samostatně, kdy se postupuje stejně jako u ostatních systémů podle kapitoly Příprava SD karty. Po spuštění se nic nenastavuje. Rovnou naběhne grafické prostředí systému.

RISC OS
RISC OS

Mezi základními programy naleznete třeba webový prohlížeč, kalkulačku, textový editor, tabulkový editor nebo jednoduché malování. Další programy si můžete doinstalovat pomocí !Store. Pro ovládání je důležité prostřední tlačítko myši. Pokud s ním kliknete na nějakou ikonu na ploše nebo dolním panelu, otevře se nabídka možností. Pokud tedy budete chtít RISC OS vypnout stačí kliknout prostředním tlačítkem na ikonu maliny v pravém dolním rohu a zvolit možnost vypnutí.

RISC OS programy
RISC OS programy